Kdo školí školitele?

I lektor potřebuje někoho, kdo mu řekne: „Tady to úplně nefungovalo.“
Po workshopu dostanete skvělé hodnocení.
9,4 z 10.
Účastníci píšou, že lektor byl sympatický, téma užitečné a občerstvení výborné.
Příjemné.
Ale je tu jeden problém.
Ani vysoké hodnocení samo o sobě neříká, jestli workshop mohl být ještě lepší.
Proto potřebují zpětnou vazbu i lidé, kteří ji běžně dávají ostatním.
Proto jsme si udělali Train the Trainer Day
Princip byl jednoduchý.
Každý z lektorů přinesl část své práce a ostatní se na ni podívali lektorskýma očima.
Ne:
„Líbilo se mi to.“
Ale třeba:
Kde přesně se účastník učí?
Kde jen poslouchá?
Je instrukce opravdu jasná?
Co by šlo zkrátit?
Kde se nabízí lepší otázka pro debrief?
Tohle není vždycky příjemná disciplína.
Ale právě proto je užitečná.
Bez klienta v místnosti si můžeme dovolit něco pokazit, zastavit se a rozebrat to.
Workshop totiž nezačíná workshopem
Na našem dalším Azteka Dni jsme šli ještě o krok dál.
Protože dobrý lektor podle nás není jen člověk, který skvěle stojí před skupinou.
Potřebuje nejdřív pochopit:
Co se má po programu změnit?
Teprve potom dává smysl řešit obsah.
Někdy totiž klient řekne:
„Potřebujeme workshop na feedback.“
Ale problém nemusí být v tom, že manažeři neznají techniku zpětné vazby.
Možná se konfliktům vyhýbají.
Možná není jasné, co se od lidí očekává.
Možná firemní prostředí otevřenému feedbacku vůbec nepomáhá.
A jeden model na slidu to nespraví.
Proto při návrhu programů řešíme cestu od potřeby přes nácvik až po to, co se má dít po skončení workshopu.
Co to znamená pro HR/L&D?
Když vybíráte rozvojový program, možná stojí za to se dodavatele neptat jen:
„Co máte v programu?“
Ale taky:
„Jak poznáte, co naši lidé skutečně potřebují?“
„Co si budou konkrétně zkoušet?“
„Jak pracujete s transferem do jejich reálné práce?“
A možná ještě jednu:
„Jak rozvíjíte vlastní lektory?“
Protože kvalita rozvoje nevzniká ve chvíli, kdy někdo otevře PowerPoint.
Začíná mnohem dřív.
A nekončí posledním slidem.

